Provozní doba: Po-Pá 8 - 15 hod   Infolinka: 777 283 009   E-mail: info(a)esel.cz   Adresa: Kutnohorská 678, 281 63 Kostelec nad Č. lesy

děláme svět lepším

esbiko

Kotelny s kotli OPOP na pelety.


Zpětné volání
 
Rychlá objednávka ZBOŽÍ nebo SLUŽBY

Provozní doba: Po - Pá 8 - 15 hod
Infolinka: 777 283 009
E-mail: info(a)esel.cz
Adresa: Kutnohorská 678
281 63, Kostelec nad Č. lesy

167. Den otevřených dveří
se bude konat v Kostelci nad Černými lesy dne 21. 10. 2018 od 9 do 13 hod.

166. Den otevřených dveří
se bude konat v Týně nad Bečvou dne 7. 10. 2018 od 9 do 13 hod.

165. Den otevřených dveří
se bude konat v Kostelci nad Černými lesy dne 16. 9. 2018 od 9 do 13 hod.

164. Den otevřených dveří
se bude konat v Týně nad Bečvou dne 2. 9. 2018 od 9 do 13 hod.

163. Den otevřených dveří
se bude konat v Kostelci nad Černými lesy dne 12. 8. 2018 od 9 do 13 hod.

archiv aktualit »


Slovníček pojmů


Automatický kotel - zařízení, která zajišťuje automatické podávání paliva do prostoru ohniště a automatické odvádění popela do prostoru popelníku. 

Bod neutrální - místo na tepelné soustavě s kapalnou teplonosnou látkou, ve kterém je udržován přetlak v určitém rozsahu. 

Čerpadlo oběhové
- strojní zařízení, které zajišťuje cirkulaci vody v kotlovém a topném okruhu. 

Čerpadlo tepelné
- zdroj tepla, který mění teplo o nižším teplotním potenciálu na potenciál vyšší. 

DN
- jmenovitý průměr (-). 

Doba slunečního svitu
- doba, po kterou je daná plocha vystavena přímému slunečnímu záření. 

Druhotné teplo
- vzniká při technologické činnosti, např. při výrobě elektřiny, při větrání v odváděném vzduchu, při chlazení zdrojů energií či materiálů ap. 

Ejektor
- proudové čerpadlo v němž čerpací práci vykonává hybnost proudu tekutiny. 

Energie fosilních paliv
- energie obsažená v uhlí, v ropě a v zemním plynu. 

Energie geotermální
- tepelná energie země, může být obsažena v pevné či sypké hmotě, v podzemních zdrojích vody či páry. 

Energie měrná čerpadla
– rozdíl energií čerpané kapaliny mezi výstupním a vstupním hrdlem čerpadla, vztažený na jednotku hmotnosti čerpané kapaliny. 

Energie sluneční (solární)
– energie slunečního záření. 

Expanzní zařízení
- součást zabezpečovacího zařízení vodních tepelných soustav umožňující:
• vyrovnávání objemových změn vody, a to bez zbytečných ztrát vody,
• udržování přetlaku v otopné soustavě v předepsaných mezích. 

Faktor chladící
– poměr výkonu chladícího zařízení k příkonu. 

Faktor topný
– poměr mezi výkonem dodávaným tepelným čerpadlem a jeho příkonem. 

Filtr
– armatura určená k zadržování nečistot obsažených v pracovní látce nebo k zadržení určité složky ze směsi, případně zařízení k oddělení tuhých látek z kapalin nebo plynů. 

Generátor
– zařízení pro výrobu elektrické energie v KVET (viz zkratky). 

Hlavní uzavírací armatura
- armatura sloužící k odpojení odběrného zařízení od přívodu tepla, vody, plynu ap. 

Hořák atmosférický
– hořák, u něhož je spalovací vzduch do spalovací komory přisáván erekčním účinkem palivových trysek a eventuelně tahem komína. 

Hořák odpařovací
– nejjednodušší hořák na kapalné palivo, v němž se palivo odpařuje na keramické nebo litinové části a páry paliva se vzduchem hoří ve spalovací komoře kotle nebo topidla. 

Hořák přetlakový
– hořák s ventilátorem, který dociluje tlakový přebytek ve spalovací komoře využívaný k protlačení spalin spalinovými cestami kotle a kouřovodem až do volného prostředí. 

Hořák tlakový
– hořák, do jehož směšovací komory se spalovací vzduch dopravuje ventilátorem nebo dmychadlem. 

Hydraulická spojka (propojka)
- potrubí, které propojuje přívodní a zpětné potrubí. Spojka může sloužit:
• k vyrovnání přetlaků mezi přívodním a zpětným potrubím,
• ke směšování,
• k přepouštění. 

Charakteristika čerpadla
- závislost měrné energie na objemovém průtoku čerpadlem, případně tlakového přínosu na objemovém průtoku. 

Charakteristika potrubí
- graficky vyjádřená závislost mezi průtokem a tlakovými (hydraulickými) ztrátami potrubí. 

Charakteristika potrubní sítě
- závislost tlakové ztráty sítě na průtoku sítí. 

Infiltrace
– proudění vzduchu netěsnostmi oken a venkovních dveří do místnosti. 

Intenzita výměny vzduchu
– veličina udávající kolikrát za hodinu se vymění objem vzduchu v příslušném prostoru větracím vzduchem. 

Izolace tepelná
– díl s nízkou tepelnou vodivostí sloužící k omezení tepelných ztrát. 

Jednotka kogenerační
– zařízení (s motorem či turbínou) pro výrobu elektrické energie a druhotného tepla. 

Kapacita měrná tepelná
– tepelná energie k ohřátí 1 kg látky o 1K. 

Klimatizace
– vytápění či chlazení určitého prostoru včetně regulace vlhkosti vzduchu, výměny vzduchu a filtrace. 

Kogenerace
– sdružená výroba elektřiny a tepla v jednom společném zařízení. 

Kolektor sluneční
– zařízení pro ohřev teplonosné látky slunečním zářením. 

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla
– teplo odváděné ze silové části oběhu (z turbíny, spalovacího motoru) se následně využívá k dalším účelům (nejčastěji vytápění a ohřevu TUV). 

Kompenzátor
– prvek, který je schopen pojmout dálkové změny potrubí způsobené teplotní roztažností potrubí. 

Kompresor
– zařízení pro stlačování plynů. 

Kondenzace
– přeměna skupenství plynů a par na kapalinu. 

Kondenzát
– vysrážená voda vzniklá po ochlazení páry. 

Kondenzátní hospodářství
– soubor zařízení, která slouží k jímání, ukládání, případně k vychlazování a dopravě kondenzátu ke zdroji tepla. 

Měřič tepla
– integrační měřící přístroj, který v místě odběru nebo dodávky tepla stanovuje množství tepla dodaného teplonosnou látkou. 

Místo dělící
- místo na tepelné soustavě, které odděluje dílčí soustavy; oddělení je prováděno vždy výměníkem tepla. 

Místo odběrné
– rozhraní soustavy mezi zařízením dodavatele a odběratele tepla. 

Modul teplárenské výroby
– poměr množství vyrobené elektřiny a tepla v KVET. 

Mřížka výdechová
– mřížka určená pro výstup ohřátého vzduchu. 

Nádrž vyrovnávací
– využívá se u parních kotlů s malým vodním objemem, aby zmenšila kolísání hladiny vody v kotli. 

Nastavení regulátoru tlakového rozdílu
- uvedení regulačního prvku regulátoru do předepsané polohy dané požadovaným tlakovým rozdílem. 

Nastavení seřizovací armatury
- uvedení seřizovacího prvku armatury do předepsané polohy. 

Období otopné
– část roku, kdy je, či by mělo být vytápěcí zařízení v provozu. 

Obnovitelná energie
- energie obsažená v okolním vzduchu, vodě, zemi, ve slunečním záření a také v rostlinách. 

Odběr tepla
- odběrné zařízení, sestávající z odběrné sítě, z úpraven parametrů, ze spotřebičů tepla. Na odběrné síti mohou být napojeny další odběry tepla. 

Odběrné místo
- rozhraní mezi zařízením dodavatele a odběratele tepla na tepelné soustavě. Rozhraní musí být ukončeno ze strany dodávky tepla hlavními uzávěry. Za rozhraním, kde začíná odběrné zařízení se osazují měřiče tepla. Z ekonomických důvodů se doporučuje umisťovat odběrná místa do objektů odběratele tepla. Na část přípojky vedoucí na pozemku odběratele, musí být u odběratele založeno věcné břemeno, umožňující přístup dodavateli tepla k jeho zařízení. 

Odběrné tepelné zařízení – část soustavy, napojené na přípojky tepla, začínající odběrným místem. 

Odchylka regulační
- rozdíl mezi skutečnou a požadovanou hodnotou regulované veličiny. 

Odchylka regulační maximální
- rozdíl mezi skutečnou a požadovanou hodnotou regulované veličiny, který způsobí uzavření regulační armatury. 

Odtah spalin
– zařízení odvádějící spaliny do atmosféry. 

Odvaděč kondenzátu
– armatura, která automaticky odvádí kondenzát z parních rozvodů a od spotřebičů.
• ohřev technologické látky (ohřívač technologické látky).
• ohřev vody (ohřívač vody),
• ohřev vzduchu (ohřívač vzduchu), 

Ohřívací soustava
- soubor koncových částí tepelné soustavy určený pro ohřev vzduchu, vody nebo technologické látky. 

Ochlazení
– snížení teploty teplonosné látky při odběru tepla této látce. 

Okruh tepelné soustavy
- soubor potrubních úseků, kterými je teplonosná látka dopravována od zdroje tepla nebo od úpravny parametrů ke konkrétnímu spotřebiči tepla a zpět. 

Otopná soustava
– část tepelné soustavy určená k vytápění. Prostřednictvím spotřebičů tepla zajišťuje v jednotlivých místnostech předepsaný teplotní stav vnitřního prostředí. 

Palivo
– látka, která spalováním za přístupu vzduchu uvolňuje teplo. 

Pára přehřátá
– pára o teplotě vyšší, než je teplota na mezi sytosti. 

Pára sytá
– pára v termodynamické rovnováze se svou kapalinou. 

Parametry teplonosné látky
– přetlak, teplota. 

Plocha otopná
– plocha sdílející teplo do vytápěného prostoru. 

PN
- jmenovitý přetlak (-). 

Pohoda tepelná
– rovnost tepelných toků člověka a prostředí. 

Pojistné zařízení
- povinná výbava každého vstupu tepla do tepelné a dílčí soustavy, zajišťující nepřekročení nejvyšších dovolených přetlaků, podtlaků, teplot, případně nedostatku vody. 

Polyuretanová pěna
– tepelněizolační materiál používaný např. pro předizolované trubky. 

Potrubí expanzní
- potrubí spojující neutrální bod s expanzním zařízením. 

Potrubí kondenzátní
– potrubí odvádějící kondenzát od spotřebičů ke zdroji tepla. 

Potrubí parní
– potrubí zajišťující dopravu páry od zdroje tepla ke spotřebiči. 

Potrubí pojistné
– potrubí propojující zdroj tepla nebo ohřívací zařízení s pojistným zařízením. 

Potrubní úsek
- část potrubního rozvodu mezi dvěma odbočkami, ve které je v daném okamžiku stejný průtok vody. 

Pračka vzduchu
– zařízení sloužící ke zvyšování vlhkosti vzduchu. 

Průtok
– objemové nebo hmotnostní množství látky, procházející průtočným průřezem za jednotku času. 

Průtok hmotnostní
– přepravované hmotnostní množství v čase. 

Průtok jmenovitý k - hodnota
– objemový průtok armaturou při dohodnutém tlakovém rozdílu na armatuře 100 kPa a jmenovitém zdvihu (otevření). 

Průtok objemový
- přepravované objemové množství v čase. 

Průtokoměr
– měřící přístroj, který odměřuje a současně udává objemové množství proteklé látky. 

Prvotní energie
- energie obsažená v přírodě. Je obnovitelná nebo uložená ve fosilních palivech. 

Předizolované trubky
– trubky izolované z výroby používané v CZT a dálkovém vytápění. 

Přehřívák
– výhřevná plocha, v níž se pára ohřívá nad teplotu syté páry. 

Přeměna energie
– energetický proces, při kterém se mění nositel i druh energie. 

Přepouštění
- děj, při kterém se část přívodní vody převádí do zpátečky. 

Přetlak nejnižší dovolený
– přetlak, při kterém je ještě zajištěno plné zavodnění otopné soustavy a zamezeno odpařování vody ve všech místech otopné soustavy, a to za všech provozních stavů. 

Přetlak nejvyšší dovolený
– minimální konstrukční přetlak jednotlivých zařízení, převedený do manometrické roviny. 

Přetlak nejvyšší provozní
– přetlak, na který je nastaveno pojistné zařízení. 

Přetlak otevírací
– přetlak pod kuželkou pojistného ventilu, při kterém se začne za provozních podmínek otevírat. 

Přetlak provozní
– přetlak za provozních podmínek. 

Přetlak uzavírací
– přetlak, při němž se pojistný ventil opět uzavře. 

Příprava teplé vody
- ohřev vody. 

Ráz hydraulický
– jev, při kterém dochází ke značnému nárůstu tlaku. 

Regulace
– zařízení určité veličiny, podle daných podmínek a na základě měření její hodnoty, se zpětnou vazbou. 

Regulace smíšená
– regulace změnou teploty i průtoku teplonosné látky. 

Regulace tepla kvalitativní
– regulace změnou teploty teplonosné látky. 

Regulace tepla kvantitativní
– regulace změnou průtoku teplonosné látky. 

Regulační armatura
- armatura sloužící ke spojitému ovlivňování průtoku. 

Rozdělovací bod
- místo, ve kterém dochází k rozdělování proudů. 

Rozdělovač
– potrubní prvek určený k rozdělování teplonosné látky do jednotlivých okruhů či větví. 

Rozdělovač beztlaký
– rozdělovač i sběrač v jednom tělese rozděleném dělící přepážkou. 

Rozdělovač termohydraulický (THR)
– propojovací trubní, vertikální prvek oddělující primární (kotlový) okruh od sekundárního. 

Rozdělovač tlakový
– rozdělovač i sběrač jsou tlakově, hydraulicky odděleny. 

Rozdíl tlakový
– rozdíl dvou tlaků ve dvou místech. 

Rozdíl tlakový dispoziční
– rozdíl tlaků mezi přívodním a zpětným potrubím v libovolném místě potrubí sítě, určený ke krytí tlakových ztrát následujících úseků. 

Rozsah tepelné soustavy
může být meziměstský, městský, okrskový (areálový), objektový, etážový, bytový. Tepelná soustava může obsahovat jednu či více částí s různými úrovněmi 
teplot. Seriově řazená odběrná místa rozdělují tepelnou soustavu na část prvního řádu, část druhého řádu atd. 

Separátor vlhkosti
– zařízení odlučující kapky vody, které jsou unášeny v rozvodu páry. 

Seřizovací armatura
- armatura sloužící k pevnému nastavení hydraulického odporu. Je vybavena nastavovacím, ukazovacím a zajišťovacím mechanizmem. Bývá doložena hydraulickou charakteristikou, což je závislost tlakové ztráty na průtoku pro určitá nastavení. 

Směšovací bod
- místo, ve kterém dochází ke spojování proudů. 

Směšování
- děj, při kterém se část chladnější vody ze zpátečky směšuje s přívodní vodou. 

Soustava vysokotlaká
– soustava, u které je tlak teplonosné látky v soustavě vyšší jak 1600 kPa. 

Spád potrubí
– sklon osy potrubí (%, mm/m) měřený k vodorovné rovině. 

Spád tepelný
– rozdíl entalpií pracovní látky na vstupu a výstupu z energetického zařízení. 

Spád teplotní
– rozdíl přívodní a zpětné teploty teplonosné látky, na které je soustava projektována, a který se zapisuje ustálenou formou (například 75/65 °C). 

Spalování s přebytkem vzduchu
– přívod vzduchu je větší, než je jeho teoretická spotřeba pro dokonalé spálení. 

Spotřebič tepla
– zařízení na konci tepelné soustavy, které slouží k výstupu tepla ze soustavy za účelem vytápění a ohřevu. Slouží pro:
• vytápění (otopné těleso),
• ohřev vzduchu (ohřívač vzduchu),
• ohřev vody (ohřívač vody),
• ohřev technologické látky (ohřívač technologické látky). 

Stav havarijní – stav zařízení, při kterém je překročena nejvyšší dovolená hodnota některé z provozních veličin, která může být pro zařízení nebo pro obsluhu nebezpečná. 

Stav poruchový
– stav zařízení, při kterém je překročena (podkročena) nejvyšší (nejnižší) dovolená hodnota některé z vybraných provozních veličin. 

Stav provozní kotle
– stav, při kterém je kotel v chodu, v pohotovosti nebo v záloze. 

Tepelná přípojka
– část rozvodu tepla, kterou se přivádí teplo do jednoho odběrného místa. 

Tepelná síť primární
– dopravuje teplo ze zdroje do úpraven parametrů. 

Tepelná síť sekundární
– dopravuje teplo z úpraven parametrů ke spotřebičům. 

Tepelná soustava
- soustava, ve které se teplo vyrábí a dopravuje kapalinami nebo parami potrubím ke spotřebičům. Sestává ze:
• zdrojů tepla,
• rozvodů tepla (tvoří je tepelná síť, úpravny parametrů a tepelné přípojky),
• odběrů tepla. 

Tepelná ztráta
- ztracený tepelný výkon, značení ? (kW). 

Teplá voda
- ohřátá pitná voda, která musí splňovat předpisy vycházející ze Směrnice ECC. Již se nepoužívá pojem teplá užitková voda! 

Teplárna
– zařízení vyrábějící a dodávající teplo i elektřinu. 

Teplo kondenzační měrné
– teplo definované opačným procesem tepla výparného. 

Teplo spalné
– množství tepla, které se uvolní dokonalým spálením 1 kg či 1 m paliva a ochlazením spalin na teplotu okolí, včetně využití kondenzačního tepla vodní páry ve spalinách. 
Teplo výparné
– skupenské teplo potřebné k izobarické změně syté kapaliny v sytou páru. 

Teplonosná látka
– látka přenášející teplo ( voda, pára, vzduch). 

Teplota
- stav prostředí nebo látky, značení ? (°C, K). 

Teplota minimální (kotle)
– nejnižší přípustná teplota kotlového tělesa vzhledem k nízkoteplotní korozi. 

Teplota nejvyšší dovolená
– teplota. Stanovaná z minima dovolených teplot jednotlivých prvků otopné soustavy a s ohledem na hygienické požadavky. 

Teplota provozní
– teplota teplonosné látky, se kterou je provozována soustava. 

Teplota rosného bodu
– teplota, při níž je vzduch (spaliny, plyny) vodní párou právě nasycen a dochází ke kondenzaci na hladkém povrchu materiálu. 

Teplotní rozdíl
- rozdíl dvou teplot, značení ?? (K). 

Teplotní spád
– rozdíl teplot teplonosné látky v přívodním a vratném potrubí. 

Termostat
– zařízení udržující stálou teplotu s určitou tolerancí. 

Tlak dynamický
– tlak vyplývající z pohybu tekutiny, je dán součinem druhé mocniny rychlosti a poloviční hustoty tekutiny. 

Tlak statický
– tlak tekutiny bez vlivu jejího pohybu. 

Tlaková ztráta
- úbytek přetlaku vzniklý při průtoku prvky nebo částmi tepelné soustavy. 

Tlakový přínos
- tlakový rozdíl mezi výtlačným a sacím hrdlem oběhového čerpadla nebo ejektoru; také dopravní tlak čerpadla. 

Tlakový rozdíl
- rozdíl přetlaků mezi odpovídajícími místy přívodního a zpětného potrubí. 

Topidlo
- spotřebič tuhého, kapalného nebo plynného paliva nebo elektrické energie, který slouží pro lokální vytápění. 

Tryska (dýza)
– zařízení, zvyšující výtokovou rychlost kapalin, par a plynů protékajících z vyšší hladiny tlaku na nižší, také škrtící orgán v potrubí. 

Úpravny parametrů
– zařízení určená pro úpravu parametrů teplonosné látky.
• teploty (směšovače, výměníky tepla, ejektory),
• přetlaku (redukce, výměníky tepla, čerpadla),
• tlakového rozdílu (regulátory, čerpadla),
• průtoku (regulátory).
  Úpravny mohou být:
• nepřímé (s teplosměnnou plochou, přes kterou se předává teplo z jedné látky do druhé),
• přímé (bez teplosměnné plochy).
Pokud je úpravna parametrů umístěna do samostatné místnosti, může se zařízení nazývat stanicí. 

Ústřední vytápění
- způsob dodávky tepla vytápěcí soustavou. 

Vedení podzemní
– umístění potrubí pod zem, buď do kanálů, kolektorů nebo bezkanálové. 

Vedení pozemní
– umístění potrubí na podpěry uložené na zemi, spodní okraj tepelné izolace má být nejméně 0,3m nad terénem. 

Větev
– provozně oddělitelná část potrubní sítě. 

Větev otopné soustavy
– provozně samostatná část otopné soustavy začínající uzávěry větve. 

Větev tepelné soustavy
- provozně samostatná část tepelné soustavy. 

Větrání
– plánovitý a řízený přívod venkovního vzduchu daného prostoru. 

Větrání celkové
– větrací systém zajišťuje výměnu vzduchu daného prostoru. 

Větrání místní
– systém zajišťuje větrání pouze ve vymezeném prostoru. 

Větrání nucené
– využívání nucené dopravy vzduchu ventilátorem. 

Větrání oblastní
– větrací systém zajišťuje výměnu vzduchu pro specifikovanou oblast prostoru. 

Větrání podtlakové
– z větraného prostoru je odváděno nuceně více vzduchu než je přiváděno. 

Větrání přetlakové
- z větraného prostoru je odváděno nuceně méně vzduchu něž je přiváděno. 

Větrání přirozené
– využívá příchozích rozdílů tlaků a tak i přirozeného proudění vzduchu. 

Větrání rovnotlaké
– z větraného prostoru je nuceně odváděno stejné množství vzduchu jako je přiváděno. 

Voda doplňovací
– zpravidla upravená nebo dopravovaná do vodních tepelných soustav doplňovacími čerpadly nebo tlakem vodovodní sítě. 

Voda napájecí
– upravená nebo dopravovaná do parních kotlů napájecími čerpadly. 

Voda otopná
– teplonosná látka u teplovodních a horkovodních soustav. 

Výparník
– výměník tepla v okruhu strojního chlazení, v němž se snížení tlaku dosahuje vypařováním chladiva za teploty, která je nižší než teplota ochlazované látky. 

Vypařování
– přeměna kapalné fáze nějaké látky v plynou fázi. 

Vytápěcí soustava
- soubor koncových částí tepelné soustavy určený pouze pro vytápění. Prostřednictvím spotřebičů tepla v jednotlivých místnostech zajišťuje předepsaný teplotní stav vnitřního prostředí. Začíná v tom místě tepelné soustavy, ve kterém jsou parametry teplonosné látky upraveny pouze pro potřeby vytápění. V případě, že zdroj tepla dodává teplo pouze pro vytápění, je vytápěcí soustava shodná s tepelnou soustavou. 

Výtopna
– samostatně umístěný zdroj tepla pro větší soubor objektů nebo pro průmyslový závod, ze kterého se teplo rozvádí do odběrných tepelných zařízení. 

Zařízení pojistné
– soubor prvků, které chrání zdroj tepla nebo ohřívací zařízení proti nedovolenému přetlaku, podtlaku, teplotě a nedostatku vody v soustavě. 

Zařízení zabezpečovací
– soubor prvků, zajišťující bezpečnost provozu tepelné soustavy. 

Zásobování teplem
– uspokojování tepelných potřeb, pro něž postačuje teplota nejvýše 300 °C. 

Zdroj tepla
- úplné zařízení, ve kterém se získává teplo pro tepelnou soustavu. Teplo se získává buď využíváním prvotní nebo druhotné energie. Zdrojem tepla může být kotelna, teplárna, kogenerační zařízení (vše se spalováním paliv), výměníky tepla, tepelná čerpadla (vše druhotné teplo), tepelná čerpadla, sluneční kolektory (vše prvotní energie). V kotlích může také docházet k přeměnám energií, např. z elektřiny na teplo. 

Zdroj tepla
– úplné zařízení, ve kterém se získává teplo pro tepelnou soustavu. 

Zdroj tepla alternativní (obnovitelný)
– zdroj tepla, který nevyužívá pro výrobu tepla paliva, nýbrž přírodní energie, například sluneční záření, teplo země, vody, vzduchu. 

Zdroje energie obnovitelné
– z hlediska lidského života obnovující se přírodní zdroje energie (sluneční záření, větrná a vodní energie, tepelná energie země, biomasa). 

Zdroje energie využitelné
– formy energie, které lze na stávající úrovně techniky využívat. 

Ztráta tepla
- ztracené teplo (tepelná práce), značení Q (kWh, GJ).


copyright © esel – 2008